První dopravní tunel byl postavený už v roce 1670 ve Francii. Od té doby jich přibylo nespočet: většina z nich obyčejných, ale jsou i takové, které na první pohled zaujmou. Ať už svým vzhledem, či historií s nimi spojenou. Anebo třeba délkou.
Nejdelší je v Japonsku
Nejdelším a zároveň nejhlubším železničním tunelem na světě je Seikan pod Cugarským průlivem, spojující japonské ostrovy Honšú a Hokkaidó. Jeho stavba trvala místo plánovaných devíti sedmnáct let, spotřebovalo se při ní 168 tisíc tun oceli a celkové náklady vzrostly oproti plánovaným 783 milionům až na 3,6 miliardy dolarů. Měří 53,85 kilometru, z nichž 23,3 vedou pod mořem, s nejhlubším bodem 240 metrů pod mořskou hladinou. Problémem Seikanu je však skutečnost, že špatně těsní a voda do něj prosakuje tak rychle, že za tři dny by byl zcela zaplavený, kdyby vodu nepřetržitě neodčerpávaly čtyři odsávací jednotky. Vzduch je dovnitř vháněn ze šikmých šachet, podél hlavního tunelu vede servisní, a zároveň úniková šachta. Z bezpečnostních důvodů jsou na trati dvě stanice (Tappi-Katei a Jošioka-Katei), dvě první železniční stanice vybudované pod mořem, kde se dá vystoupit například v případě požáru. Proti cestě letadlem je doprava tímto železničním tunelem dražší a delší. Proto jím denně projede jen 15 vlakových souprav v každém směru. A navíc v něm nesmějí jezdit známé japonské rychlovlaky Šinkanzen.
Čtvrtý nejdelší
Za zemi s největším počtem tunelů je považováno Švýcarsko. V roce 2007 tady byl otevřen 34,58 kilometru dlouhý Lötschbergský tunel na trati z Frutigenu do Raronu. Neplatí v něm žádné omezení rychlosti, takže vlaky v něm projíždějí rychlostí až 250 kilometrů za hodinu. Je nejdelším kontinentálním železničním tunelem, na rozdíl od Seikanu a Eurotunelu nevede pod mořským dnem. Jeho výstavba stála 3,5 miliardy dolarů, což je o 840 miliónů víc, než byl původní rozpočet. Překročení nákladů vedlo k tomu, že byl dokončen pouze jeden tubus, takže tunel je jednokolejný. Prostředky, jež měly být věnovány na stavbu druhého tubusu, byly přesunuty na konto nejprestižnějšího projektu AlpTransit, a to nového „bázového“ tunelu Gotthard.
Tunel mezi Anglií a Francií
Jen přibližně o tři kilometry je kratší Eurotunel spojující Anglii s Francií. S plány na jejich spojení přišel už v roce 1802 francouzský inženýr Albert Mathieu. Se stavbou se nakonec začalo o více než století později, v roce 1988, a už za sedm let byl tunel slavnostně otevřen. Je dlouhý přes padesát
kilometrů, z nichž 38 vede pod mořským dnem, pod nímž je položený v hloubce 45 metrů. Spojuje anglické město Folkestone s francouzským přístavem Calais a vlaky v něm jezdí rychlostí 160 kilometrů za hodinu. Zdejší lokomotivy Le Shuttle mají výkon porovnatelný se 110 osobními automobily.
Norský silniční tunel
Tunely pro automobilovou dopravu jsou mnohem kratší. Tím nejdelším je se svými 24,5 kilometru norský Laerdal. Byl postaven za rekordních pět let, od roku 1995 do roku 2000, a zkrátil cestu z metropole Osla do západonorského přístavu Bergenu z dřívějších čtrnácti na sedm hodin. Laerdalský tunel, ve kterém se neplatí mýtné, se stal při svém otevření 27. listopadu 2000 nejdelším silničním tunelem světa, když o téměř osm kilometrů překonal Gotthardský tunel ve Švýcarsku, který držel s délkou 16,9 kilometru primát od září 1980. Devět metrů široký a 6,3 metru vysoký tunel, který je místy v hloubce až 1,4 km pod povrchem, stál 1,08 miliardy norských korun (asi 46,6 miliardy Kč). Za hodinu jím smí projet maximálně 400 aut. Tunel je dokonale osvětlen a každých 250 metrů je umístěn tísňový telefon. Má protipožární odpočívadla po 125 metrech a tři ohromné jeskyně, v nichž se v případě požáru otočí i několik kamionů najednou. Odvětrávání je zajištěno pomocí obrovských větráků na obou stranách. Tunel je doplněn i o filtry zadržující prach a zplodiny a funguje v něm mobilní i radiový signál. Bezpečnostní systém funguje tak, že kdokoliv vezme do ruky jeden z mnoha hasicích přístrojů, spustí alarm, který rozsvítí světla v tunelu a objeví se nápisy „Otočte se – jeďte ven“.
Gigantický projekt
Jak dlouho zůstane Gotthardský tunel nejdelším na světě, je ve hvězdách. Číňané mají totiž v úmyslu postavit pod Pochajským zálivem tunel dlouhý 123 kilometrů. Bude spojovat přístavní město Ta-lien v provincii Liao-ning s městem Jen-tchaj v provincii Šan-tung. Pro cestující bude doslova zázrakem, neboť jestliže dnes se z jedné metropole do druhé dostanou za 14 hodin, tunelem to stihnou za přibližně 40 minut. Stavba pod vodou bude mít tři tubusy, jeden pro automobily, druhý pro vlaky, třetí servisní. Náklady na realizaci jsou odhadovány na 36 miliard dolarů. S výstavbou by se mělo začít už letos a do provozu by měl být tunel dán v roce 2026. Vlaky budou v tunelu jezdit 190ti kilometrovou rychlostí.
Gotthardský tunel pod Alpami
Nejdelším na světě je železniční tunel Gotthard Base, který se nachází pod švýcarskými Alpami. Měří 57 kilometrů a prochází alpským Gotthardským masivem. Cestujícím z Curychu do Milána zkrátil cestu na 3:26 hodin, protože vlaky zde mohou jezdit rychlostí až 250 kilometrů za hodinu. Nákladní vlaky mohou mít hmotnost až 4 000 tun a délku 1 500 metrů.
Gotthardský tunel tvoří dva tubusy vzdálené od sebe 40 metrů, propojené každých 325 metrů bezpečnostními šachtami. Ve třetině délky tunelu jsou z každé strany tzv. multifunkční stanice určené pro nouzové zastavení vlaků. V případě zablokování jednoho tubusu v důsledku poruchy vlaku mohou v těchto stanicích přejet vlaky do protisměrného tunelu. Celková délka tohoto unikátního systému dosáhne 151,08 kilometru. Na 2 500 horníků muselo při ražbě, v některých místech až 2 500 metrů pod vrcholkem hory Piz Vatgira, odstranit na třináct milionů krychlových metrů horniny, což představuje objem přibližně pěti Cheopsových pyramid.
Nejdelší silniční v ČR
U nás je nejrozsáhlejší tunelový komplex Blanka, jehož délka je 5,5 kilometrů. Jde nejen o nejdelší silniční tunel v České republice, ale také o nejdelší městský tunel v Evropě. Měl být dokončen už v roce 2011, ale tento termín byl stále posouván. Tunel byl otevřen až 18. září 2015. S oddalováním spuštění jeho provozu se zvyšovaly i náklady na výstavbu – z původních 21,2 miliard korun na více než dvojnásobek – 43 miliard, čímž se Blanka stala největším a nejdražším projektem v dějinách Prahy.
Nejdelší železniční v ČR je Ejpovický tunel mezi Prahou a Plzní otevřený v roce 2018.
Text: Bohumil Brejžek
