Proč velryby narostly do tak obřích rozměrů, a to zřejmě v době ledové? A kde je dnes můžeme pozorovat?

|
Velryby, foto: pixabay.com
Pozorování velryb, Gold Coast, Austrálie, foto: pixabay.com
Velryba jižní, foto: Wikimedia Commons
Kosatka dravá, foto: pixabay.com
Plejtvák obrovský, foto: Wikimedia Commons
Velryba černá, foto: Wikimedia Commons
Velryba grónská, foto: Wikimedia Commons
Velryba u města Hermanus, foto: Wikimedia Commons
Rozšíření Plejtváka obrovského, zdroj: Wikipedia

Plejtvák obrovský, obr oceánů, známý též jako modrá velryba, je mořský savec z řádu kytovců. Jedná se o největšího žijícího živočicha nejen v současnosti, ale podle dosavadních zjištění rovněž i o největšího živočicha, jaký kdy vůbec na planetě Zemi i v minulosti žil, alespoň co se tělesné hmotnosti týče. Největší známý exemplář měřil na délku okolo třiceti metrů a dosahoval hmotnosti sto devadesáti tun. Samice bývají o něco větší než samci.

Čím je způsobeno, že tyto velryby dorůstají do velikosti, se kterou by kdysi mohly směle konkurovat i obřím dinosaurům?

Tým mořských biologů z kalifornské Stanfordovy univerzity se ve výzkumu této otázky zaměřil mimo jiné zejména na neobyčejnou techniku krmení všech velryb náležejících do čeledi plejtvákovitých. Tyto velryby loví tím způsobem, že zrychlí svůj pohyb a otevřou ústa dokořán. Vzniklým tlakem nasají do úst obrovské množství mořské vody. Potom, po uzavření úst, odfiltrují vodu přes kostice a uvízlé zbylé organismy, ryby a korýše, spolknou. Denně takto každý jedinec spořádá tři až čtyři tuny potravy.

Podle vědeckých zjištění však tento fakt není jediným důvodem zvětšování velrybích rozměrů, neboť kostice se jim vyvinuly už před asi dvaceti miliony let a zvýšený růst velryb byl zaznamenán teprve přibližně zhruba až v posledních třech, maximálně pěti milionech let.

Výzkum dat ohledně evoluce velryb přinesl zjištění, že velryby se začaly zvětšovat s nástupem doby ledové. Vědci přišli s hypotézou, že velké změny teploty s sebou přinesly též výrazně vyšší množství srážek a do moří tak mohlo být spláchnuto více živin z pevniny. U mořských pobřeží se tak začalo vyskytovat více potravy. Navíc změněné mořské proudění uvolnilo a vyneslo další živiny ze dna oceánů k hladině. Velryby tak získaly mnohem bohatší jídelníček a následkem této skutečnosti jejich hmotnost pouze jen v průběhu několika málo milionů let vzrostla z přibližně deseti tun na zhruba desetinásobek.

Dnes lze velryby pozorovat na mnoha místech světových oceánů. Jen ve vodách v okolí Azorských ostrovů bylo spatřeno již okolo dvaceti druhů kytovců. Dalším místem, kde lze velryby najít, a to zejména v průběhu měsíce května, je například okolí souostroví Maledivy. Zde můžeme zhlédnout jak největší žijící velrybu na světě, plejtváka obrovského, tak i další druhy, kupříkladu kosatky a vorvaně.

Město Hermanus, které se rozprostírá přibližně 140 kilometrů jihovýchodně od Kapského Města, je považováno za světové centrum pozorování velryb jižních, jež se vyskytují pouze na několika místech jižní polokoule. Pozorování velryby jižní je zde možné v zátoce Walker Bay od srpna do konce listopadu. V této době se sem velryby připlouvají pářit a poté opět zamíří do studenějších vod směrem k Antarktidě.

Velryba jižní dorůstá do rozměrů až 17 metrů a dosahuje hmotnosti 40 tun. Její délka života může přesáhnout i více než sto let. I když byl komerční lov velryb již před mnoha lety zakázán, velryba jižní stále patří k ohroženým druhům a počet jedinců tohoto druhu se celosvětově odhaduje již jen na pouhých 3000 kusů.

Velryby, foto: pixabay.com
Velrybí ocas, Kalifornie, foto: pixabay.com
Kosatka dravá, foto: pixabay.com
Velryby, foto: pixabay.com
Hermanus, JAR, foto: pixabay.com
Velryby, foto: pixabay.com
Azory, foto: pixabay.com

Podívejte se také na:

Vydejte se do luxusních světových klubů

Také patříte k těm, koho už nebaví pražské podniky, a rádi byste vyrazili do světa ...

Dovolená u sousedů: Nejkrásnější místa Slovenska

S čím dál tím jednodušší leteckou dostupností dalekých zemí mnohdy zapomínáme, jaká nádherná místa máme ...

Slapové jevy, aneb jak vzniká příliv a odliv

Měsíc působí na naši planetu obrovskou silou a každý den se nám snaží dvakrát denně ...

Muzeum zítřka v Riu de Janeiru propojuje přítomnost s budoucností

Kdo navštíví Rio de Janeiro, neměl by minout Museu do Amanhã - Muzeum zítřka. Nachází ...

Maspalomas na Gran Canaria nabízí duny z lastur a korálů i starobylý maják

Při pobytu na Gran Canaria stojí za to navštívit tamní perlu - městečko Maspalomas nacházející ...