Pokud jste milovníci historických památek a nechcete cestovat daleko za české hranice, pak zcela určitě navštivte polské Klodzko. Toto městečko, které obývá přes třicet tisíc obyvatel, se pyšní hned několika unikátními památkami. A že se jedná o město skutečně starobylé, to dosvědčuje již zmínka v Kosmově kronice, podle níž se tu už v roce 981, při stezce z Čech do Polska, nacházel hrad. Město se velmi rychle rozvíjelo a v druhé polovině 13. století bylo již držitelem městských práv. Skutečně pestrou historii města dosvědčuje i jeho střídavé držení hned několika státy.
Za Jiřího z Poděbrad v roce 1459 byla Země Kladská vyhlášena hrabstvím. V 16. století se stává majetkem Habsburků a v polovině 18. století přestává být Země Kladská součástí Rakouského císařství a stává se součástí Pruska, po II. světové válce pak součástí Polska.
Přijedete-li do Klodzka vlakem nebo autobusem, vaše cesta určitě povede přes řeku Nysu, po gotickém mostě sv. Jana, který patří k jedné z největších atrakcí města. Je totiž starší než ten náš pražský, Karlův. Most byl postaven z kamene ještě v době, kdy bylo obvyklé stavět mosty dřevěné. Most zvaný také most Víta Stvoše (podle Vieta Stosse, německého gotického řezbáře a sochaře) podle data pod sochou Krista vznikl již v roce 1281, kronikář Georg Prognicz ho datuje do roku 1286. Jisté je, že jeho stavba byla dokončena kolem roku 1390. Na obou jeho koncích původně stály brány, které byly součástí opevnění. Most byl v průběhu staletí několikrát přestavován.
Každého návštěvníka zaujmou zejména sochy, které nám, českým turistům, v menším provedení připomínají výzdobu pražského Karlova mostu. První z celkem šesti barokních plastik zde umístili v roce 1655.
Hned za mostem najdete další zajímavou památku, kterou je kostel Matky Boží Růžencové s přilehlým klášterem a následujícím místem k zastavení je určitě Hlavní náměstí, kterému vévodí radnice, jež okouzluje různorodostí architektonických stylů. Budovu zdobí hodiny podpírané sochou lva z kladského znaku, který dokazuje vazby města do Čech. Přesné datum vzniku radnice neznáme, nejrůznější zmínky však poukazují na rok 1324. V roce 1366 ji zachvátil požár a později dokonce ještě dvakrát. Naposledy se tak stalo v roce 1886. Již rok po posledním požáru začaly práce na podobě současné novorenesanční budovy.
Na náměstí vaší pozornosti určitě neunikne městský pranýř, vztyčený kolem roku 1551. Pranýř byl na začátku 19. století odstraněn, ale v roce 2011 byl znovu postaven na původním místě, kde stával ve středověku. Na vrchol pranýře umístili zlodějíčka s pytlem plným lupu na zádech. Poblíž pranýře naleznete také mariánský sloup, připomínající dvě katastrofy, které postihly město. Tou první byl požár z roku 1676 a druhou epidemie moru roku 1680. Předlohou sloupu se stal mariánský sloup z Prahy. Náměstí zdobí i kašna z přelomu 17. a 18. století. Tvoří ji velká lastura podepřená čtyřmi delfíny. Původní kašna zde stála již v 16. století.
Budou-li vaše kroky směřovat dále, narazíte na baziliku Nanebevzetí Panny Marie. Začali ji stavět johanité již v roce 1344 na popud prvního pražského arcibiskupa a blízkého přítele i rádce císaře Karla IV., Arnošta z Pardubic. Ten na její výstavbu věnoval značnou část peněz, jelikož byl v Klodzku vychováván. Chrámu rovněž značný finanční obnos odkázal. Tato významná osobnost našich dějin je zde i pochována.
Po návštěvě baziliky lze pokračovat k nejznámější stavbě města, kterou je Klodzká pevnost. Jak již bylo zmíněno, kronikář Kosmas píše, že již v roce 981 zde stál hrad. Po jeho dobytí a vypálení tu vznikla obytná tvrz, později přestavěná a v letech 1557 – 1560 sjednocená v pevnostní celek. Ten byl následně na rozkaz Bedřicha Velikého rozšířen, některé zbytky původních objektů však byly zbourány, takže na počáteční etapu areálu se stopy dochovaly zejména v podobě podzemních chodeb a sklepení. Délka chodeb dnes činí 40 kilometrů, z nichž část je jako labyrint zpřístupněna veřejnosti.
V 19. století pevnost zastávala roli kasáren a vězení. V pevnosti byli vězněni například povstalci z lednového povstání z let 1863 – 1864. Během II. světové války zde byla i mučírna. Věznili tu dezertéry, válečné zajatce a nepřátele říše. V roce 1944 se v pevnosti dokonce vyráběly součástky do raket a ponorek. Po válce pevnost obývala polská armáda a v roce 1960 byla prohlášena kulturní památkou a otevřena pro veřejnost. Jednou z místních zajímavostí je i skutečnost, že se v pevnosti natáčel jeden z dílů seriálu Čtyři z tanku a pes. Z pevnosti se vám také naskytne nádherný výhled do okolí.
Po opuštění pevnosti můžete rovněž navštívit cca 600 metrů dlouhou trasu zpřístupněných středověkých podzemních chodeb. Expozice vás v průběhu samostatné prohlídky seznamuje s životem tehdejších obyvatel a také s různorodými možnostmi využití sklepení ve středověku. Najdete tady i působivou výstavu věnovanou hrdelnímu a útrpnému právu. Vchod do těchto prostor se nachází poblíž pevnosti a podzemí opustíte nedaleko již zmiňované baziliky Nanebevzetí Panny Marie.
Klodzko nabízí celou řadu dalších zajímavostí a zcela jistě stojí i za opakovanou návštěvu. Naleznete zde také dobré vlakové i autobusové spojení do okolních měst, například přímé vlakové spojení do Wroclavi.
