Země jezer a chutí. To je Finsko

|
Helsinky, foto: pixabay
Helsinky, foto: pixabay
Helsinky, foto: pixabay
Finsko, foto: pixabay
Finsko, foto: pixabay
Finsko, foto: Táňa Pikartová
Finsko, foto: Táňa Pikartová
Finsko, foto: Táňa Pikartová
Finsko, foto: Táňa Pikartová
Finsko, foto: Táňa Pikartová
Finsko, foto: Táňa Pikartová
Finsko, foto: Táňa Pikartová
Finsko, foto: Táňa Pikartová
Finsko, foto: Táňa Pikartová
Finsko, foto: Táňa Pikartová

Příroda je úchvatná, jezera se počítají na tisíce, národní parky na desítky, lesy jsou všude, kam oko pohlédne. Tomu rozumí každý, jen finský jazyk je pro nás spíš jako řeč z daleké galaxie.

Finsko je ideální místo pro poznávání severské krajiny, stylu života, zvyků, lidí i gastronomie. Počasí ve Finsku není až tak chladné, jak se může zprvu zdát, to je první poznání, dalším mohou být pro cestovatele základní pojmy, které je provázejí, například bříza, losos, sauna, barevný dřevěný dům, les, houby, voda, sport.

První zastavení patří Helsinkám

Helsinky si člověk zamiluje na první pohled. Klidné, laskavé město je centrem nejlidnatější, nejprůmyslovější a nejbohatší části Finska. Hned po příletu se cestovatelé setkávají s jednou typičností země, hustým jehličnatým lesem, který obklopuje letiště, stejně tak lesy lemují i cestu do centra města. Řekla bych, že nejzajímavější příjezd do Helsinek je trajektem. To se před vámi objeví celé panorama města, jeho historické centrum se Senátním náměstím a katedrálou. Senaatintori, čili Senátní náměstí je jedno z největších náměstí Helsinek. Obklopuje ho Vládní palác, Helsinská univerzita, Univerzitní knihovna a katedrála Tuomiokirko, která je dominantou celého rozlehlého náměstí.

Ke Katedrále Tuomiokirko, k níž nás dovedou bytelné žulové schody, se nejlépe hodí slovo velkolepá. Místo je to opravdu výjimečné, na schodech často vysedávají místní až dlouho do večera, aby se potěšili výhledem na moře.

V roce 2000 získaly Helsinky, stejně jako Praha, titul Město kultury. Město, které založil v roce 1550 švédský král Gustav Vasa I., se hlavním městem stalo v roce 1812.

Třída Esplanadi, srdce Helsinek

Lemují ji řady vzrostlých stromů a kavárny, také obchody se suvenýry a luxusním zbožím. Odtud pomalu dojdeme na náměstí Kauppatori. Leží přímo na nábřeží, které je plné stánků a malých rybářských lodí, z nichž, trhovci prodávají ty nejčerstvější ryby ze všech, ovoce i zeleninu. Nelze minout nízkou stavbu Kauppahalli. Je to klasicistní tržnice. Každého kdo vstoupí, pohltí zdejší příjemná atmosféra, typický ruch a vůně připravovaných jídel. Nejvíce z finské gastronomie můžete ochutnat právě tady, člověk si tady nutně musí něco dát, jinak to nejde. Jeden stánek nabízí polévky, a musím říct, že dýňová i rybí jsou skvělé, k tomu chleba a voda, v dalších stáncích nabízejí různě připravené lososy, ta různost spočívá v koření a dresincích.

Zdejším stavebním unikátem je kostel Temppeliaukio kirkko, čili skalní kostel, jehož příběh začal v šedesátých letech minulého století, kdy byla vyhlášena veřejná soutěž na jeho stavbu. Manželé Tim a Tuomi Suomalainenovy se rozhodli, že kostel do skály přímo zasadí. A tak se tady snoubí moderní architektura s drsnou finskou přírodou.

V Helsinkách samozřejmě nemůžeme minout olympijský stadion, na kterém v roce 1952 zazářili Emil a Dana Zátopkovi.

Čerstvé a sezónní produkty, to je základ

Místní gastronomie čerpá z lesů, jsou to především houby a zvěřina, také maliny, brusiny, ostružiny, a borůvky. Z jezer a moří to jsou hlavně pstruzi, lososi, sledi, raci, krevety i divoké kachny a husy.
Finští kuchaři si s těmito čerstvými produkty umí skvěle poradit a dokáží vykouzlit pokrmy výjimečných chutí. Finové ryby a maso nejraději grilují a tak má snad každý u svého dřevěného domu nejen saunu, ale také udírnu a gril.

Na prvním místě je losos, který kuchaři marinují s bylinkami, nejčastěji s čerstvým koprem nebo pepřem. Pokud chtějí lososa udit, pak maso marinují s kořením a bylinkami a pro vůni a chuť lososa vybírají to správné dřevo. Dobře vědí, že po studeném uzení losos získá vůni kouře, a po teplém zase chutná jako pečený. Někdy použijí i červený pepř, aby vytvořil na mase krustu, anebo ho zapékají se smetanovými těstovinami nebo bramborami. Sobí maso se prodává také hluboko zmrazené, a takto připravené se kupuje na dušení, pečení i do polévek.

Losí a sobí maso nejčastěji jako steaky

Jsme ve výjimečné zemi, jíme výjimečná jídla, to je třeba si uvědomit, když na jídelníčku najdeme losí nebo sobí steak, nebo dušené losí maso jako guláš. Na chuť jeho masa si musíme zvyknout, jak se také říká, projíst se k ní. Finové losí a sobí maso, které také suší, což je pozůstatek z dávných dob, když ještě neexistovaly ledničky, milují.

Nejoblíbenějším pokrmem je poronkäristys, což je sobí maso dušené v pivu s pepřem, solí a česnekem. Takový náš guláš. Sobí maso, které má temně červenou barvu, je křehké a vláčné, Finové ho připravují také s bramborovou kaší a brusinkovou omáčkou. Sobi žijí jednak v lesích ve volné přírodě, ale také na farmách v regulovaných chovech.

Specialitou finské kuchyně je kalakukko

Je to tradiční jídlo, původem z kraje Savolax, které od roku 2002 patří mezi potraviny s chráněným označením EU. Nemusíme po něm nijak pátrat, protože je tak oblíbené, že ho najdeme na jídelníčku restaurací v celém Finsku. V bochníku tmavého žitného chleba je zapečená nádivka ze slaniny a soleného rybího masa, vše se peče se v cihlové peci nejméně pět hodin, šťáva z masa se totiž musí dobře propéct do těsta. Kalakukko se jí teplé nebo studené a zapíjí se nejčastěji podmáslím.

Rönttönen, koláč plněný bramborovou kaší

V restauracích po celé zemi je tento malý kulatý koláček součástí snídaně i večeře, jako něco k zakousnutí, ale zakousnutí naslano. Rönttönen, který pochází z finské provincie Kainuu, z obce Kuhmo, a je uznávanou místní specialitou, dokonce získal i ochrannou zeměpisnou známku. Stalo se v roce 2008. Je to v pořadí už páté finské jídlo, které má tento evropský certifikát.

Táňa Pikartová

Podívejte se také na:

V Portu je na prvním místě portské

Být v Portu a nedat si portské se vymyká rozumu. Je tady nespočet sklepů známých ...

Hamburk, město superlativů s nejhříšnější ulicí na světě

Jsme na severu Německa, na dolním toku řeky Labe, hned při jeho ústí do Severního ...

Romantická plavba po kanálech. Čím vás překvapí italské Benátky?

Ulička, most, zmrzlina, pizza, ulička, další ulička a potom pro změnu most. Tak nějak vypadá ...

Podbřišek francouzské krásky

Když se řekne slovo luxus, co se vám vybaví? Krásná auta, šperky, jachta, oblečení od ...

Wroclaw, víkendová destinace, která rozhodně není mainstream

Co se vám v hlavě vybaví, když se řekne “výlet”? Množství lidí si pod tímto ...