Samozřejmě nemůžeme začít jinde než u řízku. A to u pořádného kusu masa, který na talíři zakrývá i přílohu a zeleninovou oblohu. Dokonalý vídeňský řízek poznáte podle toho, že se kromě něj na talíř už nic jiného nevejde. Stačí si ho jen představit a už se člověku sbíhají sliny na jazyku.
Radost a těšení pak nezkalí ani zjištění, že proslulý vídeňský řízek vlastně vůbec nepochází z Vídně, ale z Benátek. Přesně tak – italští kuchaři obalovali maso ve strouhance a následně ho smažili už v 16. století. Existují také domněnky, že ještě před nimi používali stejný postup židovští obyvatelé Cařihradu.
Do Rakouska se řízek podle legendy dostal až v roce 1857 díky slavnému maršálovi Radeckému. V Rakousku pak byl tento pokrm během císařské éry doveden k takové dokonalosti, že je dnes všeobecně považován za tradiční a nepřekonatelnou rakouskou specialitu. Milovníci řízků po celém světě proto znají a zcela samozřejmě používají i jeho německý název Schnitzel.
Daleko za hranicemi své země je známý sachr i linecký dort
Jméno mu propůjčilo jméno hlavní město Horního Rakouska. Popis postupu jeho přípravy bývá dokonce považován za celosvětově nejstarší psaný recept na dort! Dnes je tahle křehká sladká delikatesa podobně proslulá jako Sachr a tyhle dva dorty spolu soupeří o to, který je častějším suvenýrem, jež si turisté z Rakouska odvážejí.
Čokoládový dort, podobně jako řízek, nepatří mezi vídeňské vynálezy, ovšem u legendárního Sachrova dortu nemůže nikdo o jeho vídeňském původu pochybovat. Dort poprvé upekl roku 1832 šikovný kuchařský učedník Franz Sacher. O to, že je dnes právě Sachrův dort nejproslulejší ze všech čokoládových dortů, se zasloužil syn jeho tvůrce, Eduard Sacher. Koncem 19. století dokázal svým výrobkům vyšlapat cestu tak dokonale, že se kulaté dorty rychle rozkutálely do celého světa.
Alpská pikantní aromatická specialita, horský sýr neboli Bergkäse
Tvrdý sýr z alpského mléka má mimořádně dlouhou trvanlivost a pomáhal tak v minulosti přežít lidem v jinak pro život dosti nehostinných alpských oblastech. Při návštěvě Rakouska ochutnáte nespočet druhů sýrů, které se chuťově hodně odlišují. Pokud byste jejich chutě chtěli blíže analyzovat, musíte ve svém bádání dojít až na louky, kde krávy, z jejichž mléka se daný sýr vyrábí, žijí. Za rozmanitou chutí vynikajících sýrů je totiž množství různých trav a bylinek, které krávy na lukách spasou.
Za vším hledej knedlík
O tom, že Rakušané a Češi mají mnoho společného, není pochyb. Ovšem zřejmě nejjasnějším důkazem společné českorakouské minulosti není nic jiného, než knedlík. Tuhle původně českou kulinářskou specialitu dnes najdeme na jídelních lístcích prakticky po celém Rakousku.
Historie rakouského knedlíku se začala psát na březích hornorakouského jezera Mondsee. Tuto oblast začali lidé osidlovat již před téměř 4000 lety. A právě v jejich příbytcích postavených na kůlech byly při vykopávkách objeveny zbytky prehistorických knedlíků. Z nálezů historici usuzují, že v sobě mohly jako náplň ukrývat ovoce nebo maso. První vyobrazení knedlíku coby vařené koule z těsta se však nachází v Jižním Tyrolsku, konkrétně na nástěnné malbě v hradní kapli hradu Hocheppan.
Ať už má knedlík svůj původ kdekoliv, pronikl úspěšně v různých podobách do řady světových kuchyní, z nichž zase přejal některé jejich znaky. Knedlík, a to ovocný, představuje typickou pochoutku malebného údolí Wachau rozprostírajícího se kolem řeky Dunaje.
Rakušané dokáží knedlíky doslova šokovat
Například v Salcburku můžete navštívit slavnou Knedlíkárnu, kde ochutnáte naprosto tradiční ručně dělané knedlíky, ale i tak ojedinělé speciality, jako jsou knedlíky s tyrolským špekem, vejcem a hlávkovým salátem nebo bramborové knedlíky v sezamovém kabátku s pastou wasabi a domácím chilli dipem.
Zdejší sladkou specialitou jsou Mozartovy knedlíky, což jsou Mozartovy koule zabalené v těstíčku podávané s malinami a vanilkovou pěnou.
