Sedím v autě a ploužím se ulicí s názvem Bohaterów Monte Cassino. Uhodli jste správně. Nacházím se v Polsku, konkrétně v přímořském a lázeňském letovisku Sopoty u Gdaňského zálivu. Ano, je to ono klasické malebné městečko, ve kterém na vás z každého domu a z každé uličky dýchne trocha historie. Očima přejíždím zdobené fasády okolních domů a najednou se zarazím. Pod číslem 53 se ukrývá jakýsi dům… nebo, je to vůbec dům? Svým prapodivným tvarem ostře kontrastuje s okolními elegantními a majestátními budovami. Znovu se na budovu zadívám. Působí na mě, jako kdyby byla vystřižena z nějakého bláznivého animovaného filmu režiséra Tima Burtona.
Okamžitě se mi vybaví Hundertwasserhaus, ačkoli tento vypadá o něco „slušněji“ a střízlivěji než jeho vídeňský kolega, se kterým, jak později zjistím, nemá pranic společného. Takzvaný Křivý Dům (polsky Krzywy Domek) byl totiž navržen roku 2003 polskými architekty S. Szotyńským a L. Zaleským, kteří čerpali inspiraci z kreseb Johna Martina Szancera a Pera Dahlberga. Tito dva pánové dokázali nemožné – harmonicky zkombinovat svět umění a kultury s dnešním konzumním životem moderního světa.
V budově se nacházejí obchody, restaurace, herna a klub. Tento dům „nikdy nespí, žije i v noci“. Dům sice nezáří pestrými a divokými barvami, je „obyčejně“ meruňkový, ale rovněž zde, podobně jako u jeho „příbuzného“ z Rakouska, chybějí rovné čáry a pravé úhly. Budova zkrátka působí, jako kdyby byla upravena ve photoshopu za použití efektu zaoblení veškerých křivek a ostrých hran.
Uprostřed „balení 2 v 1“ (celý objekt se skládá ze dvou menších spojených budov) se nachází stavba, jež na první, a dokonce i na ten druhý pohled, připomíná pražský Tančící dům.
Že by se jeho autoři inspirovali i u nás v Česku?
Text: Nikola Aichingerová
