Už při příjezdu na řecký ostrov Samos nám v roce 2016 delegát říkal, že občas na pobřeží vypluje tuleňka. Když byla malinká, nějací lidé ji vylovili a naučili člověčí zvyky – třeba vyvalování se na lehátku na pláži. Co se v mládí naučíš…
A tak se tuleňka občas vynořila a slunila se. Delegát říkal, že se objevuje hlavně na úplně jiném místě, že by byla náhoda, kdyby připlula i k „nám“. To ji asi neuvidíme, říkala jsem si… A ejhle, jdu si sednout do plážového baru a za chvíli se něco velkého dere z moře. Ano – tuleňka!
Chvíli se povalovala na kamenech, pak „skákla“ na lehátko, přičemž nejdřív ležela na bříšku, pak na zádech, následně na boku. A tak pořád dokola. Místní ekologické pracovnice daly kolem lehátka jemnou výstražnou pásku, aby k ní nikdo nechodil.
Tuleňka dostala jméno Argyro
Přece jen se jedná o ohrožený druh, a jak nám říkal delegát, tuleňka si občas ráda hrála a nevědomky kousla. Tehdy se slunila celé odpoledne a místo neopustila několik následujících dnů. Podobné historky zažívali i jiní místní a turisté, oblíbená tuleňka dostala jméno Argyro.
Dlouho se vedly spory, zda jde o tuleňku, nebo lachtanku, i o to, zda je dobře, že ji kdysi lidé ochočili, nebo zda to je pro ni nepřirozené. Jak jsem ji pozorovala, přišla mi šťastná – žádné cepování v cirkuse, žádná atrakce pro turisty, ale volnost – připluje si, kam chce a kdy chce, ona spokojená, lidé kolem užaslí a nadšení.
Tuleňka zůstane v myslích i srdcích
Když chtěla, poležela na pláži, když chtěla, vrátila se do moře. Prostě svobodomyslná ženská, na co nějaké konvence. Proč ten minulý čas? V roce 2017 byla krásná Argyro nalezena na jedné z pláží mrtvá. Někdo ji zabil několika střelnými a jednou bodnou ranou. Ohavné a nepochopitelné! V myslích a srdcích lidí, kteří ji kdy měli možnost potkat, navždy zůstane. A věřme, že na plážích na ostrově Sámos se zalíbí jiné tuleňce.
