Bílé je od pradávna. Kdysi totiž zdejší obyvatelé chovali své osly doma, a aby udrželi dům čistý, stěny natírali vápnem. A dělají to tak dodnes, i když už osly doma nechovají.
A nutno říct, že se tady tradice stále ctí. Totiž i květináče umístěné na zdech domů mají svá neměnná pravidla, která také patří k místní idylické samozřejmosti. Musí být světle modré s černými obručemi. Tyto barvy jsou totiž symbolem španělského města Mijas na západním pobřeží nedaleko Málagy.
Člověk ani nemusí být moc sentimentálně a romanticky naladěný, aby připustil, že je to právě neobvyklost typických andaluských vesnice, která sem láká denně stovky turistů. Mezi bílými domy s modrými květináči je nejhezčím zážitkem jen tak se procházet úzkými uličkami, kochat se výhledy, posedět v některé z kavárniček nebo nahlížet do obchůdků s vyhlášenou místní, velmi barevně bohatou keramikou.
K prohlídce láká i maurský hrad, přírodní divadelní scéna a na náměstí Plaza de la Constitución i malá továrna na čokoládu.
Mijas nabízí i mnohé gastronomické zážitky. Na prvním místě je samozřejmě tapas, velmi známá kulinární zvláštnost má právě tady svoji domovinu. A nebyli by to Španělé, aby z ní neudělali životní styl. Tapeando, tedy ochutnávání, je pro Andalusany velmi oblíbeným způsobem trávení volného času.
Také jsem si dala od každého kousek. Osobně řadím k nejoblíbenějším sýr manchego, zelené a černé olivy, ančovičky a pečené papriky. V mističkách rozhodně nikdy nechybí španělská šunka jamón ani pálivé chorizo, jídelní lístek nabízí i smažené kalamáry a krevety na česneku, také španělskou tortillu a škeble na víně. Úchvatné je mango nebo švestky obalené do ruliček z průhledných plátků španělské šunky jamón.
Stánků, kde praží mandle, je v Mijas několik. Stáneček Carlose, který stojí v parčíku s nejkrásnějším výhledem do údolí a na mořské pobřeží, prodává ty nejlepší pražené mandle ve městě. A Carlos s úsměvem vždycky přidá i nějakou historku ze svého života. V Mijas se narodil a taky tady umře, jak říká. Jinde by žít nechtěl. Nikdy ale neprozradil recept na svoje vynikající pražené mandle. Spokojme se tedy s mým jednoduchým popisem: V kotlíku, pod kterým topí jedině suchým dřevem, míchá mandle s krystalovým cukrem, medem a vodou. A přesně ví, kdy kotlík z ohně sundat.
