Hitlerovo legendární Orlí hnízdo na hoře Kehlstein, která se vypíná 1834 m.n.m, navštěvuje stále více turistů z celého světa. Přitahuje je zejména temná historie, jež se k této hoře váže. Záměr postavit v tak závratné výšce horské sídlo se připisuje Martinu Bormannovi, jenž ho chtěl věnovat Hitlerovi k jeho padesátinám 20. dubna 1939. V dubnu 1937 tak začali základní práce v terénu. Na stavbě 6,5 kilometru dlouhé silnice vedoucí k vrcholu pracovali skuteční odborníci – zejména horníci z Korutan a Štýrska. I tak během budování silnice došlo k sesuvům půdy, pádům lavin a smrtelným úrazům. Přes veškerou námahu se nepodařilo silnici dovést až na samotný vrchol Kehlsteinu. Ta skončila 150 metrů před cílem a z plošiny, kde končí, vede sto padesát metrů dlouhý podzemní tunel pro pěší, který nás i dnes dovede k výtahu, jenž vystoupá strmou stotřicetimetrovou šachtou přímo až na vrchol. Již v létě 1938 tak bylo na hoře Kehlstein dostavěno rekreační sídlo, které při svém vzniku neslo jednoduchý název Kehlsteinhaus.
Název Orlí hnído, který se později tolik vžil, dal tomuto místu francouzský velvyslanec Francois-Poncet. Při své návštěvě zde 18. října 1938 byl tímto místem přímo uchvácen. Samotný Hitler však Orlí hnízdo navštěvoval jen sporadicky a spekuluje se o tom, že trpěl závratěmi a také se prý obával zajetí na podobném místě, bez možnosti úniku. I proto si zřejmě Orlí hnízdo zamilovala víc jeho partnerka Eva Braunová.
V domě dodnes uvidíme konferenční sál, jídelnu, Hitlerovu pracovnu a rozsáhlé suterénní místnosti. Jako jednu z mála původních rekvizit můžeme obdivovat krb z červeného mramoru, který Hitlerovi daroval Benito Mussolini. Dnes se v budově nachází především restaurace, která je stále obsypána turisty – a také nezbytný stánek se suvenýry. Z vrcholu Kehlsteinu je nádherný výhled do okolí, a to zejména na legendární Untersberg, kde podle pověstí spí vojsko podobně jako pod naším Blaníkem. Dále můžeme obdivovat například vrcholy Kneifelspitze a špičky Watzman.
K Orlímu hnízdu se dostaneme pouze speciálně upravenými autobusy schopnými zdolat příkré stoupání. Ty vyjíždí z parkoviště, kde je nutné si na ně zakoupit lístky a obecně kvůli velkému náporu turistů je záhodno dostavit se na místo ještě před začátkem otevírací doby, pokud tedy netoužíme stoupat na Kehlstein pěšky.
Za návštěvu zcela určitě stojí také nedaleké městečko Berchtesgaden, kde najdeme nádherné historické centrum s malebnými domky. Na okraji města narazíme na další turistickou zajímavost, místní solný důl. Sůl se zde dobývá nepřetržitě od roku 1517 až do dnešních dnů. Část dolu je zpřístupněna turistům. Hlavní atrakci, 36 metrů dlouhou havířskou skluzavku, si návštěvníci mohou i vyzkoušet. Důlní vláček nás dopraví 1400 metrů po kolejích k další atrakci, k plavbě po podzemním solném jezeře Spiegelsee. Nemusíme se bát ani znečištění oděvu. Při vstupu se zapůjčuje overal a také nezbytná helma. Na památku si kromě dalších suvenýrů můžeme koupit i sůl z tohoto dolu. Milovníci dobrého pití pak jistě rádi navštíví firemní prodejnu místní likérky Grassl.
Pokud se tedy rozhodnete pro návštěvu Berchtesgadenu a Kehlsteinu, určitě nebudete litovat. V okolí se dále nachází mnoho dalších turisticky atraktivních cílů, a to ať už pro milovníky horské turistiky nebo pro zájemce o historii. K návštěvě určitě láká například i nedaleký rakouský Salzburg.
