Trutnov, věnné město českých královen na prahu Krkonoš

|
Krkonoše, foto: pixabay.com
Trutnovsko, foto: Městský úřad Trutnov
Trutnovsko, foto: Městský úřad Trutnov
Trutnovsko, foto: Městský úřad Trutnov

Když jede turista do Trutnova musí počítat s tím, aby si udělal dost času na historii, kulturu, současnost i sport. A to v každém ročním období.

Pokud se chceme dozvědět o úplných začátcích města, musíme se vydat hodně daleko proti proudu času, až do roku 1250. Nejpozději roku 1301 kupuje celou oblast včetně Trutnova od Švábeniců král Václav II. Od té doby se stává předmětem mnoha zástav, doslova šel z ruky do ruky. Nejdříve to byl Jan z Vartenberka, pak Půta z Turgova a slezský kníže Jindřich Javorský, postupně patřil i Petru z Rožmberka a Bolkovi II. Svídnickému.

Věnné město jen do času
Po smrti Anežky, vdovy po Bolkovi, se Trutnov konečně v roce 1392 opět dostává pod přímou správu panovníka. Tehdy je Václav IV. už podruhé ženatý, a to s Žofií Bavorskou a trutnovský kraj s městy Trutnovem i Dvorem Králové připisuje své manželce Žofii.
Dvě stovky let stará historie Trutnova jako věnného města českých královen končí rok před začátkem 17. století, tedy v roce 1599. V tomto roce si totiž rada a obec města znovu kupuje panství a důležitá práva.
Od roku 1547 je v Trutnově vydlážděno náměstí a zřízen vodovod. O dva roky později si trutnovští postavili městský pivovar a v roce 1580 město přebírá pod svou zprávu špitál.
Věnná města byla zdrojem příjmů a osobním útočištěm českých královen. V roce 1603 byla vyčleněna z ostatních královských měst a dostala se pod správu zvláštního královského podkomořího.
Kromě odvádění daní měla města za povinnost posílat do královských kuchyní různé dary. Z Trutnova mířilo na královské dvory plátno, ze Dvora Králové nad Labem mřenky.

Legenda o trutnovském drakovi
Trutnovská legenda o drakovi je součástí originální sbírky pověstí, jejíž autorství je připisováno místnímu kronikáři Simonu Hüttelovi. Buď na základě vlastní fantazie, nebo podle vyprávění předků ji písemně zaznamenal na samém sklonku 16. století. Ještě starší je však velká městská pečeť, která už nese ve štítě dračí figuru a je situována do 15. století. Snad největší zajímavostí je popis zabití tohoto monstra. V trutnovské pověsti draka nepřemůže žádný udatný rytíř, ale muži z družiny mýtického zakladatele Trutnova, Albrechta z Trautenbergu.
Sbírka je předlohou pro dračí slavnosti Už ho nesou! Každoročně je vybráno jedno téma ze sbírky, které se stane leitmotivem daného ročníku. Legenda bývá někdy vykládána jako jinotajný příběh s alchymistickým významem.

Trutnov je kolébkou zimních i letních sportů
Město má tu výhodu, že jsou odtud coby kamenem dohodil nejznámější horská střediska, jako je Pec pod Sněžkou či Janské Lázně.
V poslední době je velmi rozšířený a oblíbený sport, spojovaný s volností v přírodě, je to skialpinismus. Nazujete tulení pásy, tedy sněžnice a můžete vyrazit třeba na Rýchorskou boudu. Celý výlet lze zvládnout za tři hodiny. Přímé a rychlé spojení s horami nabízí i trutnovská doprava. Když se ze svobodského nádraží vydáte po žluté turistické značce, i touto cestou dojedete na Rýchory. Výstup na Kraví horu vás odmění výhledem na Sněžku a přilehlé kopce. Tato panoramata nelze přehlédnout a ujistí vás, že jdete správným směrem.

Z Trutnova do Pece pod Sněžkou na Výrovku a na Sněžku
Pohybujeme se v 1. zóně Krkonošského národního parku, a proto je velmi důležité si před výletem řádně naplánovat trasu.
Na Výrovku se vydáme pozvolným výstupem po červené do Modrého, pak jdeme po zelené kolem Richterových bud. V Trutnově můžeme být zpátky za čtyři a půl hodiny.
Z Pece pod Sněžkou můžeme vyrazit po modré do Obřího dolu a ke Slezskému domu. Odtud na náš nejvyšší vrchol vede červená turistická značka. Možnou zastávku na občerstvení máme hned na několika místech: Bouda v Obřím dole, Bouda pod Sněžkou, Slezský dům, Poštovna na Sněžce, Děčínská bouda na Růžohorkách. Jde o časově i fyzicky nejnáročnější celodenní výlet. Musíme počítat minimálně s pěti hodinami.

Dělostřelecká tvrz Stachelberg
Dnešní vojenské muzeum nemůžeme při návštěvě Trutnova minout, k tvrzi dojdeme pohodlnou cestou. Od místního průvodce se hned v úvodu dozvíme, že jsme v místech, kde se také říkalo Ježová hora.
Píší se roky 1937 a 1938 a tady na východním výběžku Krkonoš, na kótě 632 Hřebínek, se staví dělostřelecká tvrz jako součást stálého československého opevnění. Úkolem tvrze bylo chránit Libavské sedlo, zemskou bránu mezi hřbetem Krkonoš a Vraními horami. Mnichovský diktát přivedl do tvrze vojáky 17. hraničářského pluku z Trutnova, kteří byli nouzově vyzbrojeni a připraveni k obraně. Ke skutečnému bojovému nasazení ale nedošlo. Všechny zbraně, zařízení a vybavení, stroje a stavební materiál byly z tvrze odvezeny a všechno, co nebylo možné evakuovat, bylo zničeno. Díky vydatným podzemním pramenům se podzemí naplnilo během několika dní vodou, která zabraňovala přístupu do nitra tvrze až do roku 2000.

 

Podívejte se také na:

Island, země ohně a ledu

Z pohledu geologa je ostrov, který vznikl sérií mohutných erupcí na hranici dvou tektonických desek, ...

Bulharsko v září žádná výhra aneb poslední bulharský polibek

Pro dovolenou, resp. pobyt u moře, v září zdánlivě mluví několik přesvědčivých argumentů. V případě ...

Sám na cestě

Cestování se stalo součástí moderní společnosti již dávno. Je jakousi protiváhou k dlouhým pracovním dnům, ...

Plavení slonů na Cejlonu

Ostrov Cejlon fascinuje návštěvníky z celého světa. Na rozloze menší, než jakou čítá Česká republika, ...

Kouzelné vodopády. Víte, jak vznikají a kde leží největší na světě?

Vodopády fascinují svou krásou nejednoho z nás. Vysoký, nízký, široký… každý má své kouzlo. Jak ...