Druhý nejmenší ostrov Kanárského souostroví o rozloze necelých 370 km2 nabídne oproti ostrovu Tenerife, který je mu nejblíže, zas něco úplně jiného. Zdejší nejvyšší vrchol Garajonay se tyčí do výšky 1484 m. n. m. a obklopuje ho zdejší unikát, vavřínový les zvaný laurisilva o rozloze kolem 40 km2.
Na seznamu UNESCO
Jeho existenci umožňuje zdejší klimatická zvláštnost, kdy se zdejší rostlinstvo doslova koupe v převalujících se mracích, které je zásobují vlhkostí. Jde proto o tzv. mlžný prales, v kterém na Gomeře najdete na 450 rostlinných druhů. Od roku 1981 je tato oblast chráněna jako Garajonay National Park a pod tímto názvem je také od roku 1986 zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Takovéto vavřínové pralesy kdysi pokrývaly většinu Evropy, se změnou klimatu, tj. ochlazením, však téměř vymizely a jen jejich zbytečky se dochovaly právě na Kanárských ostrovech Madeiře a Azorech. Na vavříny, tedy stromy vysoké do 20 metrů, narazíte na Gomeře i mimo národní park, třeba i v ulicích zdejšího hlavního města San Sebastian de Gomera. Koření známé jako bobkový list tady určitě nikdo nekupuje, prostě si ho z vavřínu natrháte.
Za 40 minut jste tam
Během jednodenního výletu na ostrov toho moc nestihnete, ale příjemné je, že z přístavu Los Cristianos na Tenerife do San Sebastianu de Gomera doplujete na tzv. okřídleném člunu za 40 minut a na pomalejším trajektu za 70 minut. Nedaleko přístavu se nachází pláž s černým pískem a doporučuje se prohlédnout si i městské pamětihodnosti. Patří mezi ně především věž Torre del Conde z 15. století, která zřejmě sloužila jako úkryt pro zdejší nejurozenější obyvatele v případě napadení, a muzeum věnované Kryštofu Kolumbovi. Gomera byla totiž jeho poslední zastávkou před cestou přes Atlantik do Ameriky. Připomíná se tu i památka generála Franca, který se právě z Kanárských ostrovů vydal na svou cestu k uchvácení moci ve Španělsku.
Záhadní Guančové
Dávnější historie Goméry i celých Kanárských ostrovů doslova tone v nejasnostech. Nejstarší zdejší osídlení se datuje do 5. tis. př. n. l. a protože Kanárské ostrovy leží jen asi 100 km od afrického Maroka, předpokládá se, že první obyvatelé sem připluli právě odtud. Další vlna osídlení následovala ve starověku, kdy ostrovy znovuobjevili Féničané. A potřetí je jako svou kolonii zabrali španělští dobyvatelé.
Ti zde narazili na původní obyvatele, záhadný národ Guančů. Podle skrovných zpráv, které o Guančích máme, to byl národ s charakteristickou světlou pletí a vlasy a podivuhodným hvízdavým jazykem, jediným svého druhu na světě, který se na Gomeře dochoval částečně dodnes. Místní obyvatelé ho používali k dorozumívání se přes zdejší četná údolí, protože hvizd je slyšet až na vzdálenost čtyř kilometrů. Dnes pochopitelně raději už všichni sáhnou po mobilním telefonu.
O Guančích toho víme velmi málo především proto, že netrvalo dlouho a Španělé je jako národ zlikvidovali. O tom, zda jsou třeba i staviteli pyramid na sousedním ostrově Tenerife, se vedou diskuze stejně jako o tom, jak se vlastně na Kanárské ostrovy dostali. V době, kdy je poznali Španělé, už neuměli stavět lodě a umění mořeplavby jim bylo zcela cizí. To málo, co o Guančích víme, shrnuje zdejší archeologické muzeum.
Zdejší suvenýry
I Gomera trpí prodejem artefaktů, které se vydávají za suvenýry z Gomery jen proto, že je na nich napsán název tohoto ostrova. Takže musíte zapátrat po tom, co bylo opravdu na ostrově vyrobeno, ať už to jsou výrobky řemeslné (dřevo, kůže, proutí) nebo potraviny. Např. palmový med. Já si dovezla miniaturu věže Torre del Condé, vavřínovou větvičku a poměrně velký vulkanický valoun ze zdejší pláže, i když do povolené váhy zavazadla jsem se potom vešla jen tak tak.
Text: Jitka Lenková
