Dovolená v Chorvatsku nebo na oběžné dráze?

|
Dovolená na oběžné dráze, foto: pixabay
Dovolená na oběžné dráze, foto: pixabay
Mezinárodní vesmírná stanice ISS, foto: pixabay
Dovolená na oběžné dráze, foto: pixabay
Dovolená na oběžné dráze, foto: pixabay

Třicet let po revoluci už nejspíš nikoho neuchvátíte zážitky ze Zlatých písků v Bulharsku. Vždyť tam jezdí o prázdninách stopem i puberťáci s panickými kníry. Pokud se někde v Thajsku projedete na slonovi, možná vás přátelé chvíli poslouchat budou, ale moc si nefanděte. Planetu Zemi dnes již procestoval kdekdo, a tak zbývají dvě možnosti. Buď zůstat doma a brouzdat po internetu, anebo se vydat jiným směrem než ukazuje kompas. Kam? Vzhůru – do vesmíru! Taková dovolená už slibuje příslib nevšednosti. V katalogu klasické cestovky ji však nenaleznete. Jak se tam tedy dostat bez toho, abyste museli mít zmáknuté pokročilé astrální cestování?

Učitel ve vesmíru

Příběh prvního vesmírného turisty je velice krátký a tragický. V osmdesátých letech vyhlásil americký prezident (a herec) Ronald Reagan program „Učitel ve vesmíru“, jehož úkolem bylo vyučovat žáky v USA prostřednictvím televizního spojení přímo z vesmíru. Tohoto projektu se zúčastnilo na jedenáct tisíc pedagogů, ze kterých byl poté vybrán jeden. A tento „šťastlivec“ měl možnost podívat se s posádkou profesionálních astronautů do vesmíru. Proč ty uvozovky? Christa McAuliffe, která anketu vyhrála, putovala do kosmu na palubě raketoplánu Challenger. Byl to zrovna ten osudový let, při kterém celý stroj krátce po startu explodoval. Dovolená prvního vesmírného turisty tedy trvala pouhých třiasedmdesát sekund.

Minuta za 45 tisíc

Příběhy dalších vesmírných turistů už obsahují o poznání méně explozí a více šťastných návratů zpět na Zem. Prvním takovým, tedy člověkem, jehož cestu nefinancovala státní organizace, nýbrž si ji platil z vlastních prostředků, se stal Dennis Tito. On sám toto označení ovšem nemá rád a mluví o sobě jako o „nezávislém výzkumníkovi“. Na oběžné dráze totiž provedl hned několik vědeckých pokusů. Ačkoli se jedná o Američana, do vesmíru musel letět v Sojuzu společně se dvěma ruskými astronauty, jelikož jak známo, Spojené státy momentálně neměly (k jejich ostudě!), jak dopravovat lidi do vesmíru.

Vycestovat do vesmíru není samozřejmě stejné jako nasednout do auta a zajet si na benzínku pro cigarety. Tito se proto na cestu připravoval celých osm měsíců v ruském Hvězdném městečku. Pracoval na své kondici, musel se například také naučit řídit Sojuz (pro případ nouze – to, kdyby například oběma profesionálním astronautům najednou upadly ruce). Na oběžné dráze strávil sedm dní, dvacet dva hodin a čtyři minuty. Během toho stačil 128krát obletět Zemi. To celé jej vyšlo na dvacet milionů dolarů a v ceně bylo i ošetření od kolegy, když se ve stavu bez tíže příliš silně odrazil a rozbil si hlavu o „futra“ ISS. Když si trochu započítáme, zjistíme, že jedna minuta v kosmu ho stála 45 tisíc korun.

Cirkusák ve vesmíru

Druhým „účastníkem kosmického letu“, jak oficiálně zní pojmenování pro vesmírného turistu, byl Mark Shuttleworth. Tento podnikatel se stal jakožto obyvatel JAR prvním Afričanem ve vesmíru (a na nějakou dobu i posledním). Přípravu stihl za sedm měsíců a ve vesmíru si užil necelých deset dní, přičemž zaplatil stejnou částku jako před ním Denis Tito. Po něm se na oběžnou dráhu podívali ještě další čtyři Američané, z nich jedna byla žena. Po nich, zatím jako poslední vesmírný turista, následoval Guy Laliberté, Kanaďan, který za svou cestu zaplatil dvojnásobek oproti pionýrům Denisovi a Markovi. Že by důsledek inflace? Zajímavé na tomto muži je (krom jeho vášně k pokeru a filantropii) fakt, že je zakladatelem a ředitelem cirkusové společnosti Cirque du Soleil. O tom, že by si svou živností jednou vydělal až na výlet do vesmíru, se našemu panu Humbertovi asi ani nezdálo.

Kosmické start-upy

Objevuje se spousta různých projektů slibujících cestování do vesmíru. Většina z nich ale zkrachuje ještě dříve, než stačí smontovat první součástky. Některé ovšem vypadají nadějně. Například ty, které chtějí realizovat jen suborbitální lety, tedy vystoupat jen těsně nad atmosféru Země. Nejvýraznější na tomto poli je pravděpodobně společnost Virgin Galactic Richarda Bransona. Jeho prapodivný letoun nejprve vystoupá do dostatečné výšky, kde se rozdělí na dvě části. Suborbitální turista, nacházející se v té menší, poté pokračuje dál, vysoko nad oblaka. Dostat by se měl až 103 kilometry nad zemský povrch. Celé je to také o dost levnější – zaplatíte „pouze“ čtyři miliony korun – a také časově méně náročné – postačí pouhé tři dny přípravy. Celý let by měl trvat okolo jedné hodiny. Virgin Galactic už má 500 přihlášených osob včetně Čechů a Slováků.

Kolonie na Marsu

Některé projekty jsou ale o dost ambicióznější. Vévodí jim bez pochyb Mars 1. Tento projekt vznikl v Nizozemsku. Jedná se o neziskovou společnost, která chce do roku 2027 vytvořit stálou lidskou kolonii na Marsu. To chce kuráž, ale Bas Lansdorp, zakladatel a ředitel projektu, se tváří, že má vše perfektně vymyšlené. S cestou zpět si prý hlavu neláme. Astronauti by totiž dostali pouze one-way ticket – všichni by na rudé planetě zůstali. NASA se na projekt ovšem kouká skrz prsty a říká, že i kdyby se jim podařilo vybrat dostatečnou sumu peněz a vytvořit potřebné technologie, nevydrží na Marsu o moc déle než měsíc. Navzdory tomuto faktu je zájem ze strany kandidátů na doživotní výlet velký. Z celého světa se přihlásilo na dvě stě tisíc lidí, jež byli zredukováni na 705 zájemců. Start prvního letu je naplánován na rok 2026 a letět by měli dva muži a dvě ženy. Společnost by jim pak chtěla každé dva roky poslat další čtyři kamarády. Ti by pak spolu měli vesele tvořit první mimozemskou kolonii.

Na Měsíc za 30 miliard

Dalším zajímavým projektem je snaha společnosti Golden Spike dostávat lidi komerčně na Měsíc. Jedná se ovšem o záležitost jen pro ty nejbohatší z nejbohatších. Cena letenky se odhaduje na 30 miliard korun. Plán je prý údajně celkem realistický a s první cestou počítá někdy ve 20. letech 21. století. Co společnosti hraje do karet, je fakt, že je obsazena veterány zlatého věku dobývání vesmíru. A jak to celé dopadne? Nezbývá než si počkat…

Text: Filip Čermák


Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /disk_1/www/cz/jachcinaplaz/www/wp-content/plugins/gp-premium/elements/class-hooks.php(180) : eval()'d code on line 6

Podívejte se také na:

Moskevský obchodní dům GUM

Nejlidnatější město v Evropě nabízí turistům kromě historických památek také jeden z nejslavnějších obchodních domů. ...

Navštivte Hitlerovo Orlí hnízdo a městečko Berchtesgaden

Hitlerovo legendární Orlí hnízdo na hoře Kehlstein, která se vypíná 1834 m.n.m, navštěvuje stále více ...

Na Vánoce do Keni? Proč ne. A nejen na Vánoce

Máme listopad a zkušení cestovatelé vědí, že to v této oblasti znamená konec dešťů. Další ...

Slapové jevy, aneb jak vzniká příliv a odliv

Měsíc působí na naši planetu obrovskou silou a každý den se nám snaží dvakrát denně ...

Dovolená u sousedů: Nejkrásnější místa Slovenska

S čím dál tím jednodušší leteckou dostupností dalekých zemí mnohdy zapomínáme, jaká nádherná místa máme ...