Vyvýšenou zvlněnou krajinu obepínají na severu Žďárské vrchy a na jihozápadě Jihlavské vrchy. Střídají se tu kopce a údolí, lesy plné hub a borůvek, hájky i úrodná pole, voňavé louky a pastviny. Tady pramení romantická řeka Dyje.
Na seznamu kulturního světového dědictví je historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou a Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči.
Vzhůru po návrší na Zelenou horu
Kostel, památka UNESCO, je spjata s legendou mučedníka Jana Nepomuckého. Když Jan utonul a nad jeho tělem se prý náhle objevilo pět hvězd. Proto má stavba při pohledu shora tvar pěticípé hvězdy, kostel má také pět východů, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Zatímco hlavní oltář kostela ukazuje mučedníka, kterého andělé vynášejí na nebesa, postranní oltáře jsou zasvěceny čtyřem evangelistům. Ve vrcholu kopule, je prý umístěn jazyk jako symbol Jana, mučedníka zpovědního tajemství. Podle legendy Jan Nepomucký nevyzradil zpovědní tajemství královny.
A když už vystoupáme na vrchol nevysokého návrší, potěší nás nádherný výhled na Konventský rybník a část zámeckého areálu. Je nedaleko a lehce k němu dojdeme pěšky. Světoznámé je především zdejší Muzeum knihy, největší svého druhu v Evropě. Vystaveny jsou tady středověké rukopisy a unikátní je expozice tiskárny ze 16. století.
V budově konventu zase můžeme vidět expozici věnovanou Janu Blažejovi Santinimu, architektovi a staviteli kostela na Zelené hoře. Nejstarší částí zámeckého areálu je desetiboká studniční kaple.
V Telči jsme jako v pohádce
Unikátní sgrafita a fresky na štítech měšťanských domů malebného města evokují jeho nejslavnější časy, vládu pánů z Hradce. Telč, jinak také Moravské Benátky, bezpochyby inspirovala umělce a výtvarníky, básníky i hudební skladatele, v proudu času zaujala i filmové režiséry i desetitisíce návštěvníků, kteří se sem rok co rok vracejí.
Na město, jeho historické centrum se můžete dívat ze Svatodušní věže nebo z věže kostela sv. Jakuba. Ať už vstoupíme Horní nebo Dolní branou, vždycky nás ohromí pohádková krása náměstí s podloubím a kašnami.
A když chce návštěvník spočinout, může si vybrat lavičku, kavárničku, hospůdku nebo cukrárnu v podloubí měšťanských domů podle nálady a chuti.
Dodnes se v Telči dochovaly pozůstatky pozdně gotického opevnění s branami a měšťanské domy s renesančními, barokními a klasicistními štíty.
Renesančním klenotem architektury je telčský zámek a zahrada
Zámecké sídlo Zachariáše z Hradce byl původně vodní hrad. Návštěvník se tu seznámí s honosnými renesančními sály, s dřevěnými kazetovými stropy, ocitne se v době urozených hraběnek a chrabrých rytířů.
Potěšením je okrasná zahrada, romantické jsou toulky po zámeckém parku a kolem rybníků si vychutná každý. Vejdeme od Dolní brány a můžeme se kochat stejně tak jako tisíce lidí před námi, všichni sem směřují za zrcadlícím se zámkem a kostelem sv. Jakuba na hladině rybníka.
Telč pravděpodobně vznikla v polovině 13. století. V roce 1339 přešlo telčské panství z královských rukou na pány z Hradce, kteří udělali z Telče středověkou vodní pevnost, chráněnou rybníky, vodními příkopy, hradbami a branami. Renesanční tvář města je rukopisem Zachariáše z Hradce, nejvýznamnější osobností její bohaté a noblesní historie. Žil ve druhé polovině 16. století.
Unikátně zachovalá židovská kultura a tradice v Třebíči
Na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je zapsaná také zachovaná židovská čtvrť v Třebíči a zdejší románsko-gotická bazilika sv. Prokopa.
Židovští obyvatelé tady žili už počátkem 15. století, židovská obec byla založena o sto let později. V židovské čtvrti jsou původní domy, upoutají křivolaké uličky, temná zákoutí, stejně tak klenuté průchody a náměstíčka. Stojí tu 120 obytných domů, také původní radnice, škola, rabinát i chudobinec. Zadní synagoga nabízí expozici o historii židovské čtvrti, Přední synagoga slouží jako modlitebna Československé církve husitské.
Součástí čtvrti je i židovský hřbitov, který byl založen patrně na počátku 17. století. Patří k největším v České republice, je tu jedenáct tisíc hrobů a tři tisíce kamenných náhrobků, nejstarší z roku 1625. Po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na Seznam UNESCO, stalo se tak v roce 2003.