Společenství „chechtající“ se africké šelmy

|
Společenství "chechtající" se africké šelmy, foto: pixabay.com
Společenství "chechtající" se africké šelmy
Společenství "chechtající" se africké šelmy
Společenství "chechtající" se africké šelmy
Společenství "chechtající" se africké šelmy
Společenství "chechtající" se africké šelmy
Společenství "chechtající" se africké šelmy

Největší zástupce čeledi hyenovitých má v některých afrických kmenech pověst až magické šelmy, které je nutno se vyhýbat velkým obloukem. Svědčí o tom i výjev z filmu Bohové musí být šílení II, kde si domorodý chlapec Xiri drží při setkání s hyenou kůru stromu nad hlavou, aby vypadal větší a silnější. Musí se lidé hyeny opravdu bát?

Tělo hyeny měří obvykle kolem 100 – 160 cm, je velmi svalnaté a jeho hmotnost tak může dosáhnout až 80 kilogramů. Hyeny mají velmi silný chrup, dokonce natolik, že mezi masožravými šelmami nenajdete žádnou se silnějším stiskem čelisti. Rozdrcení kostí jiných zvířat jim tak nečiní sebemenší problém – zvládnou dokonce i dlouhé kosti žirafy o průměru 7 centimetrů. Nejčastěji se s nimi můžeme setkat v savanách a afrických pouštích od Mali až po Jihoafrickou republiku. Výjimkou není jejich výskyt v horských oblastech, avšak místa, kde hyeny nenajdeme, jsou lesy a vyprahlé pouště.

Společenství hyen

Jejich společenství jsou velmi složitá a hierarchie neúprosná. Klany hyen jsou vedeny dominantní samicí, která bývá mnohdy větší než samec, i proto je velmi těžké rozeznat jejich pohlaví. Samice vládnou, naopak samci se nacházejí na samém konci společenského žebříčku, nezřídka se stává, že si mláďata troufají i na staré samčí kmety. Samci jsou ve smečce utlačováni a napadáni kousáním, bojí se i pářit – není totiž jisté, zda bude pokus o páření úspěšný, či bude samec nemilosrdně pokousán.

Tlupy obvykle mívají kolem 30 členů, někdy však jejich počet dosáhne až 80. Své teritorium si značkují páchnoucím výměškem análních žláz a taktéž hlasitým vytím s typicky chechtavým tónem. Hyena bývala často považována za hermafrodita, jelikož měla právě svým chechtavým vytím dávat najevo přeměnu z jednoho pohlaví na druhé. Samice hyeny má totiž obrovský klitoris, který se jen velmi těžko rozlišuje od penisu. Jeho délka dosahuje v průměru 17 centimetrů, a stejně jako penis, se může bez problému ztopořit. Stydké pysky mají samice srostlé, a právě proto musí hyeny skvrnité rodit mláďata klitorisem. Evoluce se tak u hyen nemilosrdně zastavila. Těsně před porodem se klitoris zvětší až trojnásobně, což pro porod stejně nestačí. Ve finále se tak klitoris celý podélně roztrhne a mládě tak může na svět. Jedná se asi o nejbolestivější porod savců, 20 % samic porod vůbec nepřežije, u mláďat je úmrtnost kolem 60 %. Samice, které porod přežijí, mají výraznou jizvu, která se pak stává poznávacím znamením pro rozeznání pohlaví hyeny. Nabízí se otázka, jak probíhá u hyen samotný rozmnožovací akt, vzhledem k výskytu „penisu“ u samic i samců. S jistotou můžeme říci, že se nejedná o jednoduchý proces. Samička musí vytvořit vaginu, a to tak, že začne stahovat genitální svaly, které postupně vtáhnou klitoris dovnitř břicha, bohužel úhel vtažení je pro samce silně nepohodlný a samotný styk se tak stává obtížně proveditelným.

Život hyen

Samci většinou u jednoho klanu vydrží jedno rozmnožovací období, poté kočují rozsévat své sémě dál. Březost trvá u hyeny obvykle v rozmezí 100 – 130 dní. Na svět přivádí jedno až tři mláďata, která se rodí s otevřenýma očima i plně vyvinutým chrupem. Pokud se narodí sourozenci stejného pohlaví, jsou nuceni bojovat o své místo ve smečce. Kvůli lepšímu postavení jsou schopni svého soka, i když je to sourozenec, zakousnout a usmrtit. Mladí samci opouštějí klany velmi brzy, naopak samice zůstávají v klanu zpravidla celý život.

Hyeny skvrnité mají dobře vyvinutý čich, který je pro ně velmi důležitý. Různé pachy ovlivňují celý jejich život, ať už již zmíněné značkování teritoria, či očichávání genitálií při setkání s jinou hyenou. Zajímavá je také jejich odpudivá vášeň spojená s válením se ve výkalech a mršinách jiných zvířat, v čemž si hyeny obzvlášť libují.

Hyena lovcem

S válením se v mršinách nejspíš souvisí i velmi rozšířená domněnka o hyenách, jako primárních mrchožroutech. Ano, hyeny mršinami nepohrdnou, nicméně, většinu jejich potravy tvoří středně velcí kopytníci, nejčastěji zebry a gazely. Dost často se tak perou o potravu se lvy, které jsou schopny ve smečce zahnat od kořisti a nechat si ji pro sebe. Živí se ale i hady, želvami nebo mláďaty hrochů.

Co je až neuvěřitelné je fakt, že hyeny dokážou najednou sežrat až 14,5 kilogramů masa. Nejdříve se vrhnou na záda a zadek zvířete, poté na břicho včetně vnitřností a posléze pokračují hodováním svalů a končetin. Nakonec roztrhají i zbytky okousané kostry, kterou si odtáhnou a sežerou v ústraní. Skupina hyen dokáže spořádat celou zebru během půl hodiny, samotná hyena pak poobědvá mládě gazely během pouhých dvou minut.

Hyeny mohou zaútočit i na člověka, většinou si však vybírají slabší jedince – ženy, nemocné či děti. Útočí na obličej spících lidí, které se pak snaží odtáhnout pryč. Pokud si myslíte, že vás před útokem hyeny ochrání oheň, mýlíte se, jako jedno z mála zvířat se ohně nebojí. Útoky na člověka jsou ale velmi ojedinělé, člověk není pro hyenu snadnou kořistí.

Typické chechtající zvuky hyen jsme již zmínili u značkování teritoria. Hyeny skvrnité svým souvislým skupinovým řevem dávají taktéž najevo ostatním smečkám svou sílu a poukazují na velikost tlupy. Hyeny společně dokážou velmi dobře lovit, bojovat za svou smečku, ale uvnitř společenství panují značně napjaté, až nepřátelské vztahy. Zejména zde bují protekce mláďat vedoucí samice, která jsou značně protěžována před ostatními.

Text: Matěj Pazourek

Společenství "chechtající" se africké šelmy
Mládě hyeny, foto: pixabay.com
Společenství "chechtající" se africké šelmy, foto: pixabay.com
Společenství "chechtající" se africké šelmy, foto: pixabay.com
Společenství "chechtající" se africké šelmy, foto: pixabay.com
Společenství "chechtající" se africké šelmy, foto: pixabay.com

Podívejte se také na:

Proč velryby narostly do tak obřích rozměrů, a to zřejmě v době ledové? A kde je dnes můžeme pozorovat?

Plejtvák obrovský, obr oceánů, známý též jako modrá velryba, je mořský savec z řádu kytovců. ...

Navštivte Hitlerovo Orlí hnízdo a městečko Berchtesgaden

Hitlerovo legendární Orlí hnízdo na hoře Kehlstein, která se vypíná 1834 m.n.m, navštěvuje stále více ...

Vyhrajte sluneční balíček

Připravili jsme pro vás soutěž o speciální sluneční balíček pro krásné, dlouhotrvající a zdravější opálení ...

Vydejte se do luxusních světových klubů

Také patříte k těm, koho už nebaví pražské podniky, a rádi byste vyrazili do světa ...

Nejdelší tunely světa

První dopravní tunel byl postavený už v roce 1670 ve Francii. Od té doby jich ...