Slapové jevy, aneb jak vzniká příliv a odliv

|
Zátoka Saint-Michel v Bretani, foto: pixabay.com
Odliv Anglie, foto: pixabay.com
Zátoka Saint-Michel v Bretani, foto: pixabay.com
Zátoka Saint-Michel v Bretani, foto: pixabay.com
Hopewell Rocks ve Fundské zátoce, foto: pixabay.com
Hopewell Rocks ve Fundské zátoce, foto: pixabay.com

Měsíc působí na naši planetu obrovskou silou a každý den se nám snaží dvakrát denně „ukrást“ moře. Někde s ním hne jen o pár centimetrů, jinde odhalí pobřeží v délce stovek metrů. Jak je to možné?

Mnozí lidé byli v dávných dobách přesvědčeni, že příliv a odliv způsobuje vítr. Znali jej i mořeplavci ve středověku, kteří tušili, že bude mít něco společného s Měsícem a jeho periodami. Na vysvětlení jsme si ale museli počkat až do roku 1678, kdy siru Isacu Newtonovi spadlo na hlavu jablko, a on pak formuloval gravitační zákon. Díky němuž dnes víme, že příliv a odliv nastává vlivem gravitační síly Slunce a Měsíce. Největší je na místě, které je k Měsíci nejblíže, a naopak nejslabší na nejvzdálenějším bodě. Při působení gravitace na jednu stranu Země se tato strana přibližuje k Měsíci a opačná strana se vlivem odstředivé síly od Měsíce vzdaluje, takže Země nabývá elipsovitý tvar. Příliv a odliv, nebo jinak řečeno slapové jevy, je přibližně šestihodinový cyklus, jenž se změní pokaždé, když se Země pootočí o devadesát stupňů. Množství vody, o kterou hladina vody stoupne při přílivu, se rovná množství vody, o niž ve stejnou dobu hladina klesne v jiné části při odlivu. Kdyby byla Země k Měsíci natočena stále stejnou stranou, k přílivu a odlivu by nedocházelo. Moře pod Měsícem a na protilehlé straně Země by bylo pořád asi o půl metru výše než moře po stranách osy Měsíc – Země.

Když se přidá Slunce

Není to však jen Měsíc, který má vliv na slapové jevy, ale i Slunce má na nich svůj podíl, i když, ve srovnání s vlivem Měsíce, asi více než dvakrát menší. Slunce spíše přílivy a odlivy zintenzivňuje. A protože se Země a Měsíc nepohybují po kruhových, nýbrž po elipsovitých drahách, dochází ke změně jejich vzdálenosti, což má za následek změnu ve výšce přílivů. Zvláště silné přílivy a odlivy nastávají tehdy, když se Země, Měsíc a Slunce nacházejí na jedné přímce a jejich síly se sečtou. Při zatmění Slunce jsou tedy nejsilnější, naopak, když spolu oba vesmírní obři svírají pravý úhel, síly se navzájem ruší, přílivovou vlnu to výrazně zmírní a hovoříme o hluchém dmutí.

Zajeďte si do Francie

Ve světě je největší přiliv a odliv ve Fundské zátoce v Kanadě, kde rozdíl hladin činí deset až šestnáct metrů. Při odlivu se odhalí přes kilometr pláže, jež je za pár hodin opět pod vodou. Ale nemusíme ani přes oceán: v Evropě máme zátoku Saint-Michel v Bretani, kde příliv a odliv dosahuje až třinácti metrů. Známý klášter Saint-Michel se tak stává dvakrát denně ostrovem propojeným s pevninou pouze úzkým chodníkem postaveným v 19. století. Naopak při odlivu se tady díky místním mělčinám pevnina protáhne do moře až o patnáct kilometrů, můžete po ní brouzdat a pozorovat mořské dno.

Tam, kde je největší rozpětí přílivu a odlivu a dosahuje alespoň tři metry, se tento jev může využít k výrobě elektrické energie. Taková elektrárna se nachází například v ústí řeky Rance v Bretani. Řeka zde nad přehradou protéká širokým údolím, umožňujícím přechovávat značný objem vody. Elektrickou energii vyrábějí turbíny, podobně jako v běžných vodních elektrárnách, avšak proud vody směřuje střídavě na obě strany.

Jak se měří nadmořská výška

Dlouhodobým pravidelným pozorováním přílivu a odlivu v určitém místě na pobřeží se stanovuje výška střední hladiny moře. Od takto získaného bodu se měří nadmořská výška dalších bodů zemského povrchu přesnou nivelizací. Nadmořská výška v České republice se udává k hladině Baltského moře. Až do roku 1955 v bývalém Československu, a ještě před tím v Rakousku – Uhersku, byl používán jadranský výškový systém, jehož základ tvořila střední hladina Jaderského moře v Terstu. Ta je oproti Baltskému systému o 0,46 metru vyšší. V současnosti všeobecně aplikovaný geografický polohový systém GPS pro určování polohy na Zemi používá jako základní hladinu povrch matematicky vypočítaného elipsoidu WGS 84, který se může od střední hladiny moře lišit i o sto metrů. Geodetická výška je potom vzdálenost bodu od elipsoidu měřená na kolmici k elipsoidu. V letectví se ve vzdušném prostoru určuje nadmořská výška tlakoměrem.

Nejvyšší a nejnižší místa
Místem s největší nadmořskou výškou je vrchol hory Mont Everest na hranici Nepálu a Číny (8 848 m. n. m.).
Místem nejvíce vzdáleným od středu Země je vrchol hory Chimborazo v Ekvádoru (6 263 m. n. m.).
Nejvyšší horou světa, měřeno od úpatí na dně oceánu až k vrcholu, je Mauna Kea na Havaji se svými 10 205 metrů.
Místem s nejmenší nadmořskou výškou na pevnině je pouštní proláklina při Mrtvém moři v Izraeli (-420 m)
Největší naměřená hloubka oceánu je Mariánský příkop (-10 994 m) poblíž ostrova Guam.
Nejvyšší známá hora sluneční soustavy je Olympus Mons na Marsu (27 km). V tomto případě však nejde o výšku nad mořem, protože na Marsu moře není, nýbrž o výšku nad jistou dohodnutou hladinou.

Text: Bohumil Brejžek

Oceán, foto: pixabay.com
Odliv, foto: pixabay.com
Zátoka Saint-Michel v Bretani, foto: pixabay.com
Zátoka Saint-Michel v Bretani, foto: pixabay.com
Zátoka Saint-Michel v Bretani, foto: pixabay.com
Zátoka Saint-Michel v Bretani, foto: pixabay.com
Hopewell Rocks ve Fundské zátoce, foto: pixabay.com

Podívejte se také na:

Navštivte Hitlerovo Orlí hnízdo a městečko Berchtesgaden

Hitlerovo legendární Orlí hnízdo na hoře Kehlstein, která se vypíná 1834 m.n.m, navštěvuje stále více ...

Olé! Mexiko volá! Nabízí své úžasné pláže, nevídané památky, tropickou přírodu a spoustu zážitků

Nejdřív to nejdůležitější. Hlavní turistická sezóna v Mexiku trvá od listopadu do května, takže pokud ...

Vlk. Největší psovitá šelma žijící ve volné přírodě

Milujeme je i nenávidíme. Pravěký lovec si oblékl vlčí kožešinu, aby na něj přešla vlčí ...

„Mořská kráva“ je už opět na vzestupu. Byla vědci zachráněna na dalších sto let

Přibližně před padesáti lety se zdálo, že tito zvláštní mořští tvorové zcela vyhynou. Díky vědcům ...

Nejdelší tunely světa

První dopravní tunel byl postavený už v roce 1670 ve Francii. Od té doby jich ...