Oceán je obecně obří masa vodní (či jiné kapaliny) plochy na vesmírném tělese nebo pod některým z jeho povrchů. Je to tak. Když se řekne nějaký pojem, zkuste se neomezovat na to nejjednodušší (to je snad jediné české slovo, kde jsou dvě J a Š) a nejbližší vysvětlení, potom byste totiž třeba zapomněli na fakt, že oceány jsou třeba na Marsu, na měsíci Jupitera Europa, kde je oceán pod ledovou vrstvou, nebo třeba na měsíci Saturnu Titánu, který je tvořen kapalným metanem.
Oceán na povrchu Země se nazývá Světový oceán a je tvořen pěti jednotlivými oceány, které se slévají do jedné obří plochy, jež obklopuje všechny světové kontinenty. Jsou to Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Jižní (ledový) oceán a Severní ledový oceán.
Hodíme sem trochu čísel, aby to vypadalo dobře
Světový oceán zabírá 71 % zemského povrchu. Lidské tělo se skládá ze 71 % vody. Náhoda? Nemyslím si. Voda v oceánech a v mořích představuje 96,5 % celosvětové zásoby vody – problém je v tom, že je slaná, a lidé zatím tak nějak neumějí onu sůl z té vody efektivním způsobem dostat. Sladká voda představuje pouze 2,5 % veškerého vodstva na Zemi a z těch 2,5 % je sladké vody 68 % obsaženo v ledovcích. Docela nářez, že? Světový oceán zachytává asi 85 % veškerého slunečního světla dopadajícího na povrch země a tím funguje jako geniální regulátor teploty. Kdyby nebylo Světového oceánu, všichni bychom se zřejmě uvařili ve vlastní šťávě nebo bychom umrzli. Oceány tedy ovlivňují teplotu pevniny na základě toho, jakou mají samy teplotu. Například takový Golfský proud ohřívá Evropu. Šibal jeden. Fytoplankton, což jsou například některé řasy a sinice, ve Světovém oceánu vytvoří přes 50 % kyslíku na Zemi. Takže bez Světového oceánu bychom se nejen upekli, ale asi i dost rychle udusili. To je úplná kuchařská show…
A nyní lehká zmínka o ekologii, aby to bylo ještě víc „vymazlený“ Vzhledem k lidské stupiditě a bezohlednosti bohužel ani Světový oceán neunikne znečištění – ba co víc, Světový oceán patří k nejvíce znečišťovaným ekosystémům vůbec. Mnoho pobřežních měst vypouští do moří a oceánů splašky a nečistoty vzniklé během zemědělské činnosti. Z živin z těchto nečistot vzniká tzv. vodní květ, což je označení pro přemnožení sinic nebo řas, které vytlačují jiné obyvatele stejných vod a narušují tak ekosystém. Když lidé narušují půdu těžbou, bagrováním, výstavbou a jinými zásahy do půdního masivu, kalí půdní částice vodu a zabraňují tak fotosyntéze, jsou často nositeli toxických látek a navíc v hloubce dusí ryby. Představte si, že si plavete na dně bazénu a najednou vám někdo na hlavu hodí tři kýble hlíny. Nic moc, že? Velký problém představuje především kontaminace těžkými kovy, herbicidy a pesticidy. Ty se mohou dostat do potravy a následně i do obchodních řetězců. Lidé to pak snědí a je zle. Ale kdo seje vítr, sklízí bouři. Další potíž spočívá v ropě, kterou je velmi těžké odstranit. Vzpomínáte si na ekologickou katastrofu u Mexického zálivu? Ropa se přichytává na organismy spjaté s oceány a pomalu, ale jistě je zabíjí. Zásadní problém představují také plasty, které se jen tak snadno nerozloží. Mezi další znečištění patří hluk, teplo nebo třeba radioaktivní izotopy. Je toho skutečně dost…
Tichý oceán
Tichému oceánu se také říká Pacifik. Tento název mu přiřkl portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães, očividně proto, že se mu plavba zdála klidná. V latině to zní Mare Pacificum – tedy poklidné moře. Pacifik je největším oceánem na světě a svojí rozlohou dokonce přesahuje veškerou zemskou pevninu. Rozprostírá se mezi Arktidou a Antarktidou a po stranách je ohraničen Austrálií a Asií a na straně druhé pak Jižní a Severní Amerikou. Na to, že se tento oceán jmenuje Tichý, má až podezřele vysoký výskyt sopečné aktivity. Na západě se nachází Ohnivý kruh a celkem v Pacifiku naleznete přes 25 000 ostrovů, většinou sopečného původu, což je víc než ve všech ostatních oceánech dohromady. V Tichém oceánu dochází často k zemětřesení, jež zapříčiňují ničivé vlny tsunami. Ty pak nejčastěji dopadají na břehy Japonska a mají za následky často velmi rozsáhlé katastrofy. V roce 2011 taková jedna vlna tsunami zatopila jadernou elektrárnu Fukušima, z čehož se stala největší jaderná katastrofa od doby výbuchu Černobylu.
Za zmínku také určitě stojí Velký bariérový útes v korálovém moři u pobřeží Austrálie. Jedná se o největší bariérový útes světa, který je po celé své ploše chráněn organizací UNESCO jakožto přírodní dědictví lidstva. Jeho složitý ekosystém lze jen vzdáleně přirovnat k deštnému pralesu a rovněž jeho význam je nevyčíslitelný, jelikož představuje jednu z biologicky nejbohatších oblastí světa. V Pacifiku se též nalézá nejhlubší místo na zeměkouli – Mariánský příkop, jehož hloubka činí 10 994 metrů. Například v posledním díle tam byli shozeni Transformers, aby se stali pro lidstvo nedosažitelní…
Atlantský oceán
Atlantik je druhým největším oceánem. Leží mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. V jeho středu se táhne největší podmořský hřbet na světě – Středoatlantský hřbet, který začíná u Islandu a ústí až na úrovni konce Jižní Ameriky. Na něm se nacházejí významné ostrovy jako Azory, Island, Bermudy, Kanárské ostrovy, Madeira nebo Kapverdy. Jiné ostrovy Atlantiku jsou většinou pevninského původu a leží blízko pevniny, od které se oddělily. Jsou to například Kuba, Grónsko, Velká Británie
či Irsko. Atlantský oceán je protkán nejdůležitějšími lodními spoji mezi východní a západní polokoulí. Na víc má význam pro rybolov a těžbu ropy a zemního plynu.
V Atlantiku nalezneme například Norské moře, které svým významem přesahuje regionální vliv. Nachází se v něm velké ložisko přírodních zdrojů, především ryb a velryb. Navíc slouží pro těžbu ropy a zemního plynu. Během mořeplaveckého objevování bylo Norské moře na okraji známého světa, a proto bylo opředeno mýty a legendami. V jedné z nich vystupuje například obří tvor kraken, který měl potápět celé lodě a žrát jejich posádky. Pravděpodobně šlo o krakatici – hlavonožce, který může dorůstat do nepředstavitelné velikosti.
V Atlantském moři je též tzv. bermudský trojúhelník (nebo také tzv. ďáblův trojúhelník) opředený mnoha mýty. Údajně se v něm ztrácí nejen celé lodě nebo jejich posádky, ale i letadla.
Indický oceán
Indický oceán nemá, chudák, žádnou zkratku nebo přezdívku. Nachází se mezi východním pobřežím Afriky, jižní částí Asie, západním pobřežím Austrálie a Antarktidou. Indický oceán sice není největší, ale je vzhledem k tropickým a subtropickým oblastem tím nejteplejším. Na sever od rovníku se vyskytují typické monzuny neboli silné větry.
V Indickém oceánu se nachází ostrovy jako Madagaskar, Maledivy, Mauritius, Srí Lanka, Seychely a také část Indonésie. Mimo to je zde mnoho korálových útesů; fauna a flóra jsou zde vskutku rozmanité.
Jižní (ledový) oceán
Jižní (ledový) oceán neboli Antarktický oceán nám již názvem napovídá, že se k němu asi nepojedeme opalovat a užívat si vodních radovánek. Tento oceán je svojí definicí jistě nejmladší, protože byl uznán až v roce 2000. Nejmladší je však i svým geologickým vznikem. Obklopuje Antarktidu a rozlohou je čtvrtý největší. Velké riziko tohoto oceánu představují odpadající kusy ledu. Námořníci se proto těmito oblastmi bojí proplouvat, jelikož nejedna loď na kusy této ledové masy již doplatila.
Severní ledový oceán
Severní ledový oceán je nejmenším světovým oceánem. Většinu roku jeho povrch pokrývá ledová vrstva, která je utvořena ze zamrzlé mořské vody, a proto se po něm mohou plavit jen ty největší ledoborce. Zajímavostí je, že Arktida, tedy pevnina, kterou oceán oblévá, je vlastně trvale zamrzlou hladinou Severního ledového oceánu, a proto nemůže být řazena mezi kontinenty.
Text: Jaroslav Denemark
